Lepek je často skloňovaným pojmem v souvislosti s výživou a zdravím. Pro jedny je nepřítelem číslo jedna, pro jiné běžnou součástí jídelníčku. Jak je to ale doopravdy? Pojďme si rozebrat nejčastější mýty a fakta, které se kolem lepku šíří, a zjistit, kde leží pravda.
Co je lepek?
Lepek (gluten) je směs rostlinných bílkovin obsažená zejména v pšenici, žitu a ječmeni. V potravinářství se využívá pro své jedinečné vlastnosti – například při pečení zajišťuje pružnost těsta a jeho schopnost kynout. Díky tomu je důležitou složkou mnoha běžně konzumovaných potravin, od chleba po těstoviny.
Mýtus č. 1: Lepek je škodlivý pro každého
Toto tvrzení je jedním z nejrozšířenějších, ale zároveň nejméně podložených. Lepek je škodlivý pouze pro lidi s celiakií, autoimunitním onemocněním, při kterém tělo reaguje na lepek poškozením tenkého střeva. Odhaduje se, že celiakií trpí přibližně 1 % populace. Další skupinou jsou lidé s neceliakální glutenovou senzitivitu, kteří pociťují obtíže po konzumaci lepku, ale nemají prokázanou celiakii ani alergii na pšenici.
Pro zdravé jedince ale neexistují důkazy, že by byl lepek škodlivý. Vyřazení lepku bez lékařského důvodu tak není automaticky prospěšné a může být i kontraproduktivní.
Mýtus č. 2: Bezlepková dieta je zdravější
Bezlepková dieta je životní nutností pro lidi s celiakií nebo intolerancí, ale není sama o sobě zdravější. Vyloučením obilovin obsahujících lepek může dojít ke snížení příjmu vlákniny, vitamínů skupiny B a minerálů, pokud není strava správně nahrazena jinými potravinami.
Navíc mnoho průmyslově zpracovaných bezlepkových výrobků obsahuje více tuku, cukru a aditiv než jejich lepkové protějšky, aby se kompenzovala změněná chuť a textura.
Někteří lidé mohou po konzumaci lepku pociťovat nadýmání, únavu nebo jiné obtíže. Ve většině případů ale nejde přímo o lepek, nýbrž o jiné složky potravy, například FODMAPs – skupinu fermentovatelných sacharidů, které se také nacházejí v pšenici a dalších obilovinách.
U osob s podrážděným tračníkem může dieta s nízkým obsahem FODMAP výrazně pomoci. Vyřazení lepku pak bývá spíše vedlejším efektem, nikoliv hlavní příčinou zlepšení.
Mýtus č. 4: Bez lepku se hubne
Hubnutí po přechodu na bezlepkovou stravu často nesouvisí s lepkem samotným, ale s celkovou změnou stravovacích návyků – například s vyloučením průmyslově zpracovaných potravin, sladkostí, pečiva a fastfoodu. Pokud je ale bezlepková strava nahrazena energeticky bohatými náhražkami (např. bezlepkovými sušenkami, buchtami apod.), může mít opačný efekt.
Z toho vyplývá, že bezlepková dieta sama o sobě není prostředkem ke zhubnutí – záleží především na celkovém složení a kvalitě jídelníčku.
Kdy má bezlepková dieta smysl?
Bezlepkovou dietu by měli dodržovat:
- lidé s diagnostikovanou celiakií,
- osoby s potvrzenou neceliakální glutenovou senzitivitu,
- jedinci s alergií na pšenici.
V ostatních případech je dobré si klást otázku, zda je vyřazení lepku skutečně potřeba. Pokud pozorujete po konzumaci lepku dlouhodobé obtíže, je vhodné poradit se s lékařem nebo nutričním terapeutem a případně podstoupit vyšetření.
Co si z toho odnést?
Lepek není nepřítel. Pro většinu populace představuje běžnou součást stravy, která není škodlivá. Vyřazení lepku by mělo být podložené zdravotní indikací, nikoliv módním trendem nebo domněnkou.
Ne každé nadýmání či únava je způsobena lepkem – často hrají roli jiné složky potravy a celkový životní styl.
Místo bezmyšlenkovitého vyřazování lepku je mnohem přínosnější zaměřit se na pestrost, kvalitu a rovnováhu ve stravě.
