Křen selský je zimovzdorná trvalka, pochází z východní Evropy a západní Asie. Dosud planě roste na ruských a ukrajinských stepích. Nejprve se křen začal využívat pravděpodobně v ruské a východoevropské kuchyni.
Původ křenu
Z ruské kuchyně se křen počátkem středověku rozšířil do střední Evropy a později do Skandinávie a západní Evropy. Do Severní Ameriky ho přivezli angličtí osadníci, jeho pěstování tam zavedli kolem roku 1850 přistěhovalci z Německa a východní Evropy. Přibližně v roce 1860 byl již k dostání ve sklenicích jako jedna z prvních chuťových přísad.
K chuti křenu
Čerstvě nastrouhaný kořen křenu je velmi štiplavý, ostrý a připomíná hořčici, takže z něj slzí oči a teče z nosu. Chuť je palčivá, ostrá a pálivá. Listy po rozmačkání také čpí, chutnají ostře, avšak mnohem jemněji než kořen.
Jak skladovat křen
Jde o jednu z pěti hořkých bylin, které se jedí při slavnostní večeři v první večer židovských Velikonoc. Kořeny přinesené z obchodu v dobrém stavu vydrží v mikrotenovém sáčku v chladničce asi 2–3 týdny, a to i nakrájené a při postupném spotřebovávání. Nastrouhaný křen se dá zmrazit. Sušený kořen se prodává jako prášek nebo plátky.
Jak pěstovat křen
Křen se množí kořenovými řízky. Velmi dobře roste v písčitohlinité propustné půdě, ale utlačuje sousední rostliny i ten nejmenší kousíček kořene, jenž je na záhoně. Proto křen pěstujte v nádobě, podobně jako mátu. Sklizeň začíná obvykle poté, co mráz spálí nať; kořeny mrazu odolávají a lze je sklízet celou zimu.
Co s křenem
Čerstvě nastrouhaný křen se dá stabilizovat trochou citronové šťávy. Je dobrý do salátů, na brambory i do kořenové zeleniny. Napomáhá v trávení tučných ryb. Tradičně doprovází hovězí pečeni, v Německu také hovězí jazyk. Dobře se hodí i k vařenému hovězímu. Používá se i s ústřicemi – často společně s kečupem a s omáčkou Tabasco.
Z křenu se snadno připravuje omáčka – stačí ho smíchat se smetanou a octem nebo se samotnou kysanou smetanou s cukrem nebo bez něj. Oblíbenou rakouskou chuťovou přísadou je Apfelkren. Vyrábí se smícháním křenu s nastrouhanými jablky a trochou citronové šťávy.
S meruňkovou zavařeninou a malým množstvím hořčice vytváří chutnou pomazánku na šunku. Zašlehá-li se s hořčicí do másla, je dobrý ke klasu kukuřice nebo k mrkvi.
Několik křehkých mladých listů dodá příjemnou ostrou příchuť zelenému salátu. Nastrouhaný křen stárnutím hnědne, a přitom ztrácí sílu. Do mnoha křenových chuťovek se přidává zbytečně mnoho cukru, jenž maskuje svěží a ostrou chuť křenu.
Je dobrý s jablkem, avokádem, hovězím masem, červenou řepou, tučnými nebo uzenými rybami, pečenou prorostlou slaninou nebo šunkou, bramborami, uzeninami a mořskými plody. Dobře se kombinuje s kapary, celerem, pažitkou, smetanou, koprem, hořčicí, rajčatovým pyré, octem a jogurtem.
